|
|
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce je sondou do života vyšších státních úředníků, kteří působili v Čechách ve 2. polovině 19. století. A právě v tomto období také došlo spolu s celkovou proměnou společnosti i ke změně reprodukčního chování obyvatel, známé jako demografická revoluce. Cílem práce bylo co nejkomplexněji posoudit demografické chování u této vybrané elitní skupiny, a to na vzorku poskytnutých dat z databáze poslanců českých zemí. Zároveň bylo cílem práce na základě analýz zjistit, zda se projevovaly u vyšších státních úředníků jednotlivé aspekty tehdy probíhající demografické revoluce. Vyšší státní úředníci byli rozděleni do dvou skupin na základě datumu jejich prvního sňatku, a s pomocí základní deskriptivní statistiky a pokročilejších statistických metod byly tyto skupiny následně komparovány za účelem zjištění vzájemných odlišností v demografickém chování. Výsledkem práce bylo zjištění, že vyšší státní úředníci, kteří uskutečnili svůj první sňatek ve druhém zkoumaném období, byli ovlivněni v té době probíhající demografickou revolucí z mnoha zjišťovaných aspektů. U těchto úředníků se například potvrdila delší délka trvání manželství, zároveň manželky úředníků měly nižší počet narozených dětí v manželství, a v...
|
|
| |
|
|
Dědicové a jejich sourozenci. Sonda do poměrů selských rodin, Protivínsko (1780-1830)
ČERNÝ, Václav
Předkládaná disertační práce je věnována životním perspektivám bratrů a sester nových vlastníků selských gruntů ve třech jihočeských vesnicích na přelomu 18. a 19. století. Jádrem vlastní analýzy bylo poznání osudů jednotlivých sourozenců od jejich narození až po významný životní milník uskutečnění svatby. Práce byla založena na studiu rozsáhlého souboru archivních materiálů, zahrnujících matriční knihy, gruntovní knihy a soupisy poddaných, to vše doplněné o spisový materiál vrchnostenské provenience. Metodologicky tato práce vychází z historickodemografických a genealogických přístupů. Předmětem výzkumu se staly okolnosti spojené s předáváním selských gruntů, především pak volba a věk dědice. Stranou nemohla zůstat čelední služba dětí hospodáře ani případný odvod jeho synů do armády. Dílčím tématem se staly okolnosti vstupu do manželství a s tím spojené uplatňování sňatkových strategií jakožto důležitého prvku sociální mobility.
|
|
| |
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století
Klečková, Diana ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Proměna rodinných struktur v jižních Čechách v 19. století Abstrakt Tato práce je sondou do života historické rodiny v jižních Čechách v druhé polovině 19. století. V tomto období probíhaly českými zeměmi nejvýznamnější kvalitativní změny v historii lidstva. Na jižní Čechy měly však tyto změny spojené s industrializací spíše negativní dopad a způsobily, že se jižní Čechy staly chudou zemědělskou oblastí s vysokou mírou emigrace. Na příkladu obce Bernartice je v práci analyzován za pomoci metod historické demografie vývoj nejen rodinných struktur, ale i struktur obyvatel a domácností, které jsou s rodinou velmi úzce spjaté. Analýzy jsou provedeny za období čtyřiceti let z dat prvních moderních sčítání lidu 1869 až 1900. Obyvatelstvo v Bernarticích ve sledovaném období stagnovalo a vysoká migrace z jižních Čech zde výrazně nenarušila strukturu obyvatel, rodin a domácností. Tíživější podmínky pro žití však nejspíš měly za následek zvyšování soužití rodin s příbuznými, menší počet členů v rodině nebo nižší zastoupení služebnictva. Klíčová slova: historická demografie, rodina, domácnost, struktury obyvatel, 19. století, jižní Čechy Počet znaků bez mezer: 182 758
|
|
|
Kdo byla vaše matka? Kdo jsou vaši strýcové a tety? Pojetí rodinného zázemí a vybraných demografických jevů v díle Jane Austenové v komparaci s rodinou Austenových a historickodemografickým výzkumem pro Anglii přelomu 18. a 19. století
Šimsová, Marie ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá dílem Jane Austenové, které analyzuje z hlediska autorčiny práce s fenoménem rodina, a to jak z literárního, tak z demografického pohledu. Výzkumné otázky se týkají dvou předmětů bádání. Prvním předmětem je rodina jako základní stavební kámen novel Jane Austenové. Snahou práce je analyzovat, do jaké míry rodinné poměry determinují možnosti uplatnění hlavních hrdinů a hrdinek, jakým způsobem z nich hrdinky profitují či z nich naopak chtějí uniknout. Závěry ukazují, že Austenová tuto determinaci uplatnila ve všech studovaných románech. Práce dále zkoumá míru spolupráce a soupeření jednotlivých rodin v románech. V tomto bodě byla zjištěna výrazná rozmanitost mezirodinných vztahů. Za druhé práce mapuje vybrané demografické jevy v rodině Jane Austenové, v jejích novelách a v historickodemografickém výzkumu, který studoval Anglii přelomu 18. a 19. století. Práce se zabývá počtem a složením jednotlivých rodin, jejich původem, společenským postavením, majetkovými poměry a do jisté míry právními vztahy, souvisejícími především s otázkou dědictví a situací vdov. V rámci zkoumání složení domácností jsou uvedeny příklady soužití s nepříbuznými osobami a taktéž případy adopce. Dále jsou analyzovány tři základní demografické ukazatele: natalita, mortalita a sňatečnost, s...
|
|
|
Vývoj obyvatelstva ve městě Brně v letech 1880-1910
Horáková, Lucie ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva ve městě Brně v letech 1880-1910 Abstrakt Cílem této práce je analýza a popis populačního vývoje v Brně v letech 1880-1910. Demografická analýza byla provedena na základě dat ze Sčítání lidu (1880, 1890, 1900 a 1910) a z dat Pohybů obyvatelstva (1881-1910), pro zpracování analýzy byly použity základní demografické metody. Práce je členěna do šesti kapitol, které čtenáře postupně seznamují se socioekonomickými a demografickými charakteristikami obyvatelstva v Brně. Na přelomu 19. a 20. století probíhala i v Brně první fáze demografické revoluce. Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu obyvatel města Brna, zejména migrací, a ke změně věkové struktury, která je charakterizována zestárnutím populace. Úroveň plodnosti a úmrtnosti se postupně snižovaly, zatímco úroveň sňatečnosti rostla. Klíčová slova: obyvatelstvo, populační vývoj, historická demografie, město Brno
|
|
|
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910
Nováková, Iveta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou populačního vývoje v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910. Politický okres Kutná Hora se členil na dva soudní okresy - Kutná Hora a Uhlířské Janovice. Kutnohorsko patřilo k oblastem Čech, kde se změny právě probíhající demografické revoluce prosazovaly poměrně brzy a bylo tomu díky okresnímu městu, ve kterém se vyskytovalo více pracovních příležitostí v průmyslu a ve službách. Soudní okres Uhlířské Janovice patřil spíše k zemědělsky zaměřeným oblastem, v obcích vesnického charakteru se objevovala řemeslná výroba, ale tradici měla i sklářská výroba. Klíčová slova: populační vývoj, struktura populace, historická demografie, politický okres Kutná Hora, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, přírůstek obyvatelstva
|
|
|
Proměny struktury čimelického obyvatelstva v období před první světovou válkou a po vytvoření Československé republiky
PROCHÁZKA, Filip
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice proměny struktury obyvatel jihočeských Čimelic v letech 1890-1921. Tyto proměny jsou popisovány na základě souboru čtyř sčítání lidu z avizovaného období. Prvním cílem je popsat populaci obce z pohledu historické demografie v porovnání s obecným vývojem v českých zemích. Druhým cílem je aplikace mikrohistorického pohled na obyvatelstvo rozdělené podle povolání či přesněji socioekonomického statutu jednotlivých obyvatel. V poslední řadě se práce zabývá vlivem první světové války na populaci Čimelic z hlediska počtu padlých a mužů sloužících v československých legiích. V závěru práce jsou následně shrnuty hlavní zjištěné aspekty proměny venkovského obyvatelstva v perspektivě zkoumané obce a nastíněna je i možnost dalšího bádání.
|
host ::
RSS.